Obraz zachycuje sošnou, téměř éterickou figuru, jakoby vyrůstající přímo z pouštní krajiny. Postava, zahalená do jemných plynoucích linií, připomíná písečné vrstvy nebo zvlněnou kůru, jež se přizpůsobuje okolnímu prostředí. Její gesta - pravá ruka obepínající rameno a levá spočívající na boku - vyvolávají pocit touhy, uzavřenosti a hlubokého spojení se sebou samou. Celkový dojem obrazu je melancholický, meditativní a symbolický. Figura, spojená s přírodou, vyzařuje pocit touhy po spojení, osvobození a hledání smyslu v nehostinné, ale majestátní krajině.